Následuje jen krátký a obsáhlý nástin toho, jaké hnojivo konopí potřebuje a jak lze správně hnojit konopí. Konopí zde není jen marihuana pěstovaná indoor, ale také surovina rostoucí venku. Mnozí zde vysvětlují, že konopí nepotřebuje hnojiva ani pesticidy a mýlí se právě v případě hnojiv.
📑 Inhaltsverzeichnis
Je třeba konopí hnojit nebo ne?
Kdysi se obilí, konopí, řepa a další pěstovaly na dobré „ornici“, protože se obvykle nehnojilo neustále. V jílovitých a písčitých půdách je obsaženo jen málo živin, ale s umělými hnojivy nebo kejdou a hnojem lze dosáhnout téměř stejných výnosů. Na jílu a písku by také konopí potřebovalo hnojivo, aby vyrostlo do výšky čtyř metrů nebo aby vyprodukovalo hodně semen či marihuany.
Konopí by však potřebovalo méně hnojiva než jiné zemědělské plodiny jako bavlna nebo kukuřice. Pokud již v některých krajích Německa zemědělci testují vzorky půdy, kolik ještě smějí hnojit, aniž by to bylo škodlivé, hodnoty pro konopí by byly možná nižší než pro kukuřici. Přesto je pravděpodobně nesmyslné chtít hnojit konopí až do tohoto bodu.
Existují mimochodem velmi citlivé odrůdy konopí, které snesou méně než polovinu hnojiva, které se doporučuje pro komerční odrůdy. To je často případ právě při indoor pěstování. Záleží tedy také na odrůdě. To by u kukuřice nebo obilí nebylo jiné.
Hnojení konopí na dobrých půdách možná není nutné a v průměru stačí méně hnojiva než pro některé jiné druhy rostlin. Některé indoor kmeny přesto snesou velmi vysoké hodnoty a na chudých půdách nebo na minerální vatě se bez hnojení konopí neobejdete nebo se neobejdete bez ztrát na úrodě.
Was dich auch interessieren könnte...
Dusík, fosfor a draslík
Rostliny jsou něco jiného než zvířata, ale fungují v jistém smyslu podobně. Pokud zvířata potřebují sacharidy, bílkoviny a tuky, nevystačí si s tím sama, protože navíc potřebují stopové prvky. U rostlin jsou dusík, fosfor a draslík jako NPK hnojivo základními složkami. Pro růst je potřeba více dusíku, pro květ a dozrávání plodů méně. Dusík způsobuje, že rostliny rychle rostou do výšky.
Ale kdo chce hnojit konopí, musí případně také přidávat stopové prvky. Kdo pěstuje na dobré zemině, může téměř zůstat u NPK, ale na minerální vatě, v aeroponice nebo na jiných „kastračních“ pěstebních médiích musí být nezbytně obsaženo také železo, síra, zinek nebo měď a také vitaminy nebo jiné sloučeniny.
Kromě toho musí být všechny živiny přítomny ve formě dostupné pro rostlinu. V zemi jsou bakterie a ty živiny připravují. Zde mohou být podávány jiné chemické sloučeniny než pro minerální vatu, protože hnojivo zde musí být prakticky už v použitelné formě. Pro zemi naopak může být hnojeno také méně často nebo s dlouhodobým hnojivem. Země to vyrovnává a postupně uvolňuje. Při hnojení konopí je třeba velmi přesně vědět, na čem se pěstuje, aby se zvolilo správné hnojivo. Pro minerální vatu, aeroponii atd. by se mělo vždy zvolit hotové hnojivo, pokud se člověk opravdu nevyzná a nemůže pracovat přesně. Špatné nebo špatně dávkované hnojivo na konopí způsobí více škody než užitku!
Hnojení konopí je více než jen dávání hnojiva
Pokud hnojivo na konopí obsahuje všechny potřebné živiny, možná tím ještě vůbec nic nezískáte. Kořeny rostlin mohou přijímat každou jednotlivou živinu pouze v určitém rozsahu pH. Proto musí tato hodnota pH v půdě a zálivkové vodě odpovídat. Pro hydroponické nebo podobné systémy lze cílit na přibližně 5,4 až 5,8 pH, pro zemi přibližně 6 pH.
Kromě hodnoty pH je také velmi důležitá teplota v půdě pro přijímání živin. Při chladu nebo příliš velkém horku v půdě se růst výrazně zpomalí nebo rostliny dokonce uhynou. Optimální jsou teploty kolem 20° Celsia, v noční fázi může o několik stupňů ochladnout. Ale nemělo by to příliš ochladnout ani se výrazně oteplovat. Od 26° Celsia se navíc zdá, že se tvoří půdní bakterie nebo půdní choroby, které způsobují, že rostliny konopí, které ještě nemají vláknitý a dřevnatý kořenový systém, chřadnou. Pro starší rostliny jsou však tyto teploty také kontraproduktivní.
Hnojení konopí – čím tedy?
Kdysi se hnůj vozil na pole, aby se zlikvidoval. Už tehdy se zjišťoval lepší růst, ale hnojila se pouze blízká pole, protože je to hodně práce a šlo o likvidaci. Hnůj obsahuje kromě NPK mnoho dalších důležitých látek, ale ne každý hnůj je dobrý. Ten by měl vždy nejprve zrát a hnít a teprve pak se aplikovat. (Už jsme slyšeli o lidech a také je znali, kteří se vyprazdňovali do květináče, to je příliš čerstvé!) Dále mají různé druhy zvířat různé kvality. Na jahody se například dává koňský nebo kuřecí hnůj, to je skvělé!
Kromě hnoje mohou také rostliny zrát jako kompost a být použity. Mnoho druhů řas má prý vynikající vlastnosti jako hnojivo. Ale také jiné připravené zbytky rostlin mají dobré nutriční bilance pro hnojení konopí. Používají se ale také zbytky ze zvířat jako kostní moučka, rohové špony, rybí moučka a krevní moučka k hnojení. Ty ale mohou nezpracované také přitahovat škůdce. Kromě organických látek je také mnoho anorganických přídavků smysluplných. Dolomitický vápenec nejen vyrovnává hodnotu pH shora a také zespodu do zeleného sektoru. Železné nebo sírové hnojivo by bylo na mnoha, ale ne všech půdách také velmi účinné.
Částečně je třeba vědět, co už je uvnitř, aby se mohlo doplnit něco jiného. Záleží na vyváženosti. Přebytek jednoho může například bránit příjmu druhého. Kromě toho musí být vyváženost přizpůsobena růstové fázi rostlin, aby se optimalizovaly výsledky. Nejen dusík by měl mít během kvěru jiný podíl než v předkvětu.
Pro názornost
Pro předkvět by se dávalo NPK s poměrem přibližně 3-1-4. Pro květ naopak 1-1-2. Rostliny potřebují jiné živiny intenzivněji a pokud se hnojivo nepřizpůsobí, ukládají se jednotlivé živiny a zatěžují tak půdní klima. Při předávkování jednotlivými nebo mnoha živinami by se mělo na litr kořenového média proplachovat 1 až 2 litry vody přizpůsobené pH a teplotě. Přitom by měla být stagnující vlhkost nejlépe další den již překonána. Rostliny nezbytně potřebují vzduch u kořenů. Utopení rostlin vodou je pak skutečně dlouhodobě utopí, pokud se nejedná o minerální vatu nebo podobná kořenová média!
Pro hnojení konopí se samozřejmě také používají umělá hnojiva, která se vyrábějí v chemických závodech z nějakých anorganických látek nebo také fosilních nosičů energie. Umělá hnojiva by měla mít opravdu dobrou kvalitu. Nemělo by se používat hnojivo na trávník pro indoor pěstování konopí, ani pro skleník.
Nezapomeňte na biovzdostupnost při hnojení konopí
Již bylo vysvětleno, že půdní bakterie hnojivo připravují a činí dostupným pro rostlinu. Při hnojení konopí na zemi musí být hnojivo samozřejmě také zpracovatelné půdními bakteriemi. Kdo při nedostatku železa zastrčí rezavý hřebík do země, nic nedosáhne. I když celý hřebík postupně zrezne, železo ještě není v chemické sloučenině přítomné, kterou by mohly použít rostliny nebo před tím půdní bakterie.
Kdo si míchá hnojivo sám, aby mohl hnojit své konopí, musí tedy dávat pozor na to, aby rostliny nebo půdní bakterie mohly živiny vůbec přijmout. Poté velmi záleží na tom, aby s půdou obsaženým a dodatečně daným hnojivem bylo vše velmi vyvážené přítomno.
Pokud se pěstuje na zemi a jednoduše se zamíchá trochu kompostu a něco vápna, nebude se dělat nic špatně. Kdo však nemá možnosti kompostování a nechce používat hnůj, měl by jednoduše koupit hotové hnojivo odpovídající pěstebnímu médiu a používat podle pokynů výrobce nebo trochu opatrněji. Právě u „obtížnějších“ pěstebních médií jako kokos, minerální vata, aeroponika nebo průtokové rohože na průtokových stolech by člověk neměl riskovat, že při hnojení konopí špatnou vlastní kreací vše zničí. Kdo si všechny zde potřebné suroviny jednotlivě obstarává v nejmenších množstvích a míchá podle vlastního receptu, jistě zaplatí 5x tolik, než kdyby jednoduše koupil dobré hotové hnojivo pro hnojení konopí a udělá si méně práce. U jednotlivých surovin a také hotových hnojiv je třeba vždy také dbát na trvanlivost, čímž by hotové produkty měly opět navrch.
Pro zemi nebo outdoor v zemi můžete být experimentální. Pro indoor pěstování na zemi byste však měli vědět, že si s kompostem také přivodíte nemoci, škůdce a nežádoucí „věci“.
