Jediná věta v zákoně o léčebném cannabisu přenáší zóny zákazu konzumace na pacienty, kteří si léčivo inhalují. Nad touto větou stojí nadpis „Ochrana dětí a mládeže ve veřejném prostoru“. Rozebrali jsme řetězec odkazů a zjistili jsme, že některé věci do sebe nezapadají.
📑 Inhaltsverzeichnis
O paragrafu 5 zákona o konzumním cannabisu se vedou obsáhlé diskuse. Zóny zákazu veřejné konzumace, pravidlo viditelnosti, zóny pro chodce. Nedávno dokonce evaluace zákona některé části zpochybnila, o čemž jsme psali v příspěvku o zákazu konzumace v pěstitelských spolcích.
Téměř se nediskutuje, že stejné zóny platí i pro lidi, kterým je cannabis předepsáno jako léčivo. To upravuje paragraf 24 zákona o léčebném cannabisu. Na to nás upozornil Roman Quadflieg, pacient s cannabisem od roku 2018, se vzděláním v právu a podle svých vlastních slov tvůrce ústavní stížnosti proti normě, kterou Spolkový ústavní soud neakceptoval k rozhodnutí. Následně jsme si normy přečetli v oficiálním textu zákona a narazili jsme na názor Vědecké služby Spolkového sněmu, který již odpověděl na rozhodující otázku.
Věta, která odkazuje na jiný zákon
Paragraf 24 MedCanG se skládá z jediné věty. Zní zcela takto:
„§ 5 Absatz 2 zákona o konzumním cannabisu se vztahuje i na veřejnou konzumaci cannabisu pro lékařské účely prostřednictvím inhalace.“
§ 24 MedCanG
Nad touto větou je jako oficiální nadpis „Ochrana dětí a mládeže ve veřejném prostoru“. Co norma vlastně znamená, se jasně vyjasní, až budete následovat odkaz.
Paragraf 5 odstavec 2 KCanG zakazuje veřejnou konzumaci na šesti místech: ve školách, na dětských hřištích, v zařízeních pro děti a mládež a ve veřejně přístupných sportovních zařízeních vždy také v jejich viditelnosti, dále v zónách pro chodce mezi 7. a 20. hodinou a také v rámci vlastnictví pěstitelských spolků a v jejich viditelnosti. Viditelnost je přitom zákonně definována: neexistuje již, pokud je vzdálenost více než 100 metrů od vchodu příslušného zařízení.
Pro pacienty to platí stejně, pokud inhalují. Výjimka pro ně, nouzová úprava ani vyvážení se zdravotní nutností nejsou v znění normy obsaženy.
Nadpis odkazuje na odstavec, který vůbec neplatí
Zde se věc stává pozoruhodnou a tento bod nám při čtení na oko uplave.
Paragraf 5 KCanG má tři odstavce. Odstavec 1 zakazuje konzumaci v přímé přítomnosti osob mladších 18 let. Jde o normu, která chrání děti a mládež bezprostředně, nezávisle na místě. Odstavec 2 obsahuje seznam míst. Odstavec 3 se týká vojenských oblastí Bundeswehru.
Paragraf 24 MedCanG se odkazuje výhradně na odstavec 2. Odstavec, který upravuje přímou ochranu nezletilých, se pro pacienty neuplatňuje.
Norma tedy nese nadpis „Ochrana dětí a mládeže ve veřejném prostoru“ a vynechává právě ten odstavec, který děti přímo chrání. Přijata je pouze místní úprava. Zda jde o zákonodárské přehlédnutí nebo záměr, nelze zvnějšku posoudit. Lze konstatovat, že nadpis se neshoduje s obsahem normy. Kdo si přečte nadpis a usoudí, že jde o nakládání s nezletilými, bude se mýlit.
Rozhodující je forma podání, ne účinná látka
Druhý bod se týká rozsahu. Norma se výslovně vztahuje pouze na konzumaci „prostřednictvím inhalace“, tedy na vypařování a kouření.
Kdo stejnou látku přijímá jako olej, kapky nebo kapsule, není regulován paragrafem 24 MedCanG a může ji užívat všude, i na hřišti a v zóně pro chodce. Přípustnost tedy nerozhoduje účinná látka ani nemoc, ale forma podání.
To má praktické následky, protože obě formy nejsou terapeuticky zaměnitelné. Inhalace působí během minut, perorální podání až po výrazně delší době a s jiným průběhem. Zvláště při bolestivých epizodách a spasticitě je rychlý nástup účinku důvodem předpisu. Na tento rozdíl také poukazují odborné asociace v debatě o úhradě, o níž jsme psali v příspěvku o cannabisové terapii bez další řešení. Na koho se pravidlo vztahuje, tedy závisí na tom, která forma podání je lékařsky indikována.
Zákaz, který nelze postihnout pokutou
Při pohledu na právní následky se věc stává poučnou a zde se nachází zjištění, které prakticky absentuje z veřejné debaty.
V případě konzumního cannabisu je věc jasná: paragraf 36 KCanG jej prohlašuje za správní přestupek, pokud někdo konzumuje cannabis v rozporu s paragrafem 5 odstavcem 2 věta 1. V případě léčebného cannabisu je situace obtížnější.
- Pokutová norma zákona o léčebném cannabisu neposkytuje paragraf 24. Paragraf 27 MedCanG uvádí deset skutkových podstat, od množství vlastnictví až po oznamovací povinnosti a záznamy. Veřejná konzumace se mezi ně nenachází.
- Pokutová norma zákona o konzumním cannabisu mluví o „cannabisu“. Paragraf 1 číslo 8 písmeno a KCanG však výslovně vyjímá cannabis pro lékařské účely z definice cannabisu podle tohoto zákona.
Právě tuto otázku zkoumala Vědecká služba Spolkového sněmu v květnu 2025, ve věcném stanovisku WD 8-3000-032/25. Výsledek je jednoznačný: porušení „nebylo zahrnuto jako správní přestupek v § 27 MedCanG, který uvádí pokutové normy pro MedCanG, ani § 36 odstavec 1 číslo 4 KCanG není prohlášen za odpovídajícím způsobem použitelný“. A dále: „Nejedná se tedy o skutkovou podstatu správního přestupku dle MedCanG.“
Také na očividný výstup se podotýka v posudku. Myšlenka na uzavření mezery analogickou aplikací pokutové normy zákona o konzumním cannabisu selhává již na systematice obou zákonů, protože oba upravují své vlastní skutkové podstaty správních přestupků. Specialisté to klasifikují jako nezamýšlenou regulační mezeru. Právník v trestním právu Erik Kraatz formuluje v Časopise pro medicínské trestní právo, že při absenci odkazu na pokutovou skutkovou podstatu je porušení „překvapivě“ neprostižitelné.
V zákoně tedy existuje zákaz, jehož porušení není postihnuto pokutou. Nejde o právnickou sofistiku, ale má praktické důsledky, na které nás Quadflieg upozorňuje: bez rozhodnutí o pokutě neexistuje ani rozhodnutí, proti kterému by se dalo podat stížnost. Obvyklá právní cesta, kterou by se dotčené osoby mohly domáhat soudního přezkumu normy, tak není otevřena.
Kdo z toho usoudí, že zákaz je bez následků, mýlí se. Vědecká služba také potvrzuje, že se zákaz konzumace může prosazovat prostředky policie a veřejné správy, konkrétně je zmiňován zákaz pobytu. Zákaz zůstává zákazem a konzumace může být v daný moment znemožněna. Pouze bez následného rozhodnutí o pokutě.
Druhá strana argumentu
Pro poctivost je třeba vysvětlit, proč by zákonodárce mohl takto postupovat.
Zákonodárce svůj postoj formuloval v samotném zdůvodnění cannabisového zákona. Tam je řečeno, že v zájmu ochrany dětí a mládeže by měly být co nejlépe odstraněny podněty k konzumaci, což platí i pro inhalaci léčebného cannabisu, „protože tímto způsobem nelze rozlišit mezi konzumací cannabisu pro lékařské a nelékařské účely z hlediska vnějšího dojmu na děti a mládež“. Jádrem zdůvodnění je tedy riziko záměny.
To je pochopitelné, protože výjimka pro pacienty by vyžadovala důkaz, například průkaz, který by si s sebou nosili, a tato konstrukce má své vlastní nevýhody, od odhalování diagnózy až po otázku, co platí při chybějícím důkazu. Jak to je obtížné, jsme popsali v příspěvku o pas pro pacienty s cannabisem.
Ve právní literatuře se však zdůvodnění zpochybňuje, zejména v jeho empirickém základu. Právní vědci Mustafa Temmuz Oğlakcıoğlu a Patrick Welke považují riziko záměny za pochybné, protože neléčebná vlastní konzumace normálně neprobíhá prostřednictvím inhalačního přístroje. Kdo používá vaporizér, je spíše rozpoznatelný jako pacient než jako rekreační konzument. Stejní autoři uvádějí srovnání, které debatu soustředí: lékařsky indikovaná konzumace by měla být v zásadě nezávislá na místě, jako je tomu u bolestivých tablet nebo podání inzulinového injekčního pero.
To je vysvětlení, ne odůvodnění. Jiné právní oblasti řeší srovnatelné konflikty individuálním vyvážením, ne paušálními zákazy míst. A srovnání s dopravou ukazuje, že to jde i jinak: tam zákon zná „výjimku za léčiva“ jako výslovnou výjimku pro lékařsky předepsané užívání, jak jsme popsali v příspěvku v čem se výjimka za léčiva skutečně rozpadá. Ve veřejném prostoru taková norma chybí.
Co si z toho mohou dotčení odnést
Dokud norma platí, jde především o tři praktické body.
- Zóny zákazu jsou omezené a definované. Týkají se šesti typů míst, ne veřejného prostoru jako celku. Viditelnost podle znění zákona končí na více než 100 metrů od vchodu příslušného zařízení. Jak se však viditelnost a vchod určují v jednotlivých případech, je součástí sporů.
- Pravidlo pro zóny pro chodce je časově omezené. Platí mezi 7. a 20. hodinou, mimo tyto časy ne.
- Forma podání je rozhodující. Kdo je pravidelně v pohybu a potřebuje rychlý nástup účinku, měl by to projednat s léčebným týmem, také s ohledem na to, která forma bude předepsána.
Politicky zůstává otevřená otázka, zda má smysl norma, která přerušuje terapii závislou na místě, aniž by řešila případ, kdy někdo nemůže zónu jednoduše opustit. Probíhající evaluace zákona o konzumním cannabisu již některé části paragrafu 5 zpochybnila. Zda bude také přezkoumán odkaz v paragrafu 24 MedCanG, dosud není jasné. Budeme na toto téma pokračovat v informování.
Poznámka: Tento příspěvek odráží stav k 10. září 2026 a není právním nebo zdravotnickým poradenstvím. Nenahrazuje lékařské poradenství. Výklady týkající se chybějícího postihu pokutou odrážejí věcné stanovisko Vědecké služby Spolkového sněmu a tam citovanou právní literaturu; nejde o právní poradenství a v jednotlivých případech je nutna rada právníka. Údaje o ústavní stížnosti se opírají o vyjádření stěžovatele; rozhodnutí není zveřejněno. Volba a forma podání léčiva rozhoduje léčící lékař; běžící terapie by se neměly měnit vlastní vůlí.
Sollten Cannabispatienten überall inhalieren dürfen, wo es medizinisch nötig ist?
Zdroje: Vědecké služby Spolkového sněmu, věcné stanovisko „K ochraně dětí a mládeže ve veřejném prostoru při užívání léčebného cannabisu“, WD 8-3000-032/25 ze 23. května 2025; Návrh zákona o cannabisu, Bundestagsdrucksache 20/8704 z 9. října 2023, strana 147; Erik Kraatz v Časopise pro medicínské trestní právo 2024 a Mustafa Temmuz Oğlakcıoğlu a Patrick Welke v Časopise pro kriminální politiku 2024, oba citováni podle uvedeného věcného stanoviska; Zákon o léčebném cannabisu, paragrafy 24 a 27; Zákon o konzumním cannabisu, paragrafy 1, 5 a 36, vždy podle textu převzatého z gesetze-im-internet.de dne 10. září 2026; upozornění a doplňující údaje od Romana Quadfliegs; vlastní zpravodajství.
Branchen-Update
News, Analysen und Reportagen — mehrmals im Monat direkt in dein Postfach.
