Vedle údajného nebezpečí pro mladistvé je téma silničního provozu doposud jedním z hlavních argumentů odpůrců legalizace proti reformě. Studie zveřejněná v lednu 2026 se znovu zabývala vlivem cannabisu na bezpečnost v silničním provozu.
📑 Inhaltsverzeichnis
Výsledek překvapuje: Přestože byl cannabis v Česku decriminalizován, došlo dokonce k poklesu jízd pod přímým vlivem. Srovnání se sousedním státem Rakouskem navíc jasně ukazuje, že represivní drogová politika nezlepšuje bezpečnost silničního provozu. Decriminalizace cannabisu tedy oproti všem pessimistickým předpovědím neposlala žádný „špatný signál“. Paralelně další studie dokázala, že současné limitní hodnoty jsou vědecky neudržitelné, neboť je lze překročit i při absolutní střízlivosti.
Vzorky z České republiky a Rakouska
Účastníci studie byli formou online průzkumu dotazováni na svou spotřebu cannabisu a účast na silničním provozu během prvních dvou hodin po konzumaci. Před decriminalizací bylo v České republice dotázáno 6 670 osob a v Rakousku 2 132 osob. Po reformě se vzorek skládal z 9 692 Čechů a 2 102 Rakoušanů.
Výsledek ukazuje zajímavou dynamiku: V České republice se počet osob, které konzumovaly cannabis alespoň jednou během posledních 30 dnů, zvýšil z 12,1 % na 14,4 % – mírný nárůst, který však nemusí být přímo způsoben decriminalizací. Ve stejném období pozorování se spotřeba v Rakousku navzdory přísným zákazům zvýšila téměř totožným způsobem.
Méně jízd pod vlivem cannabisu navzdory liberalizaci
Navzdory řadě obav se počet jízd pod přímým vlivem cannabisu dokonce mírně snížil. Účastníci byli dotazováni, jak často během posledních 12 měsíců řídili vozidlo během prvních dvou hodin po konzumaci. Zatímco před decriminalizací v České republice udávalo 28,5 % konzumentů, že již v tomto kritickém časovém okně řídilo vozidlo, po reformě to bylo již jen 26,8 %. Ve stejném období došlo v Rakousku k mírnému nárůstu z 12,8 % na 16,3 %.
Tento nárůst v Rakousku není sice statisticky dostatečně signifikantní, aby bylo možné jej klasifikovat jako přímý důsledek české politiky, prokázává však: neexistuje žádný vztah mezi právní úpravou a chováním konzumentů za volantem. Ani v České republice nedošlo k obávanému chaosu na silnicích, ani repressivní politika v Rakousku nemohla zvýšit bezpečnost silničního provozu.
Studie se také zaměřila na rozdíl mezi čistou konzumací a kombinovanou konzumací. Přibližně 21,5 % respondentů konzumovalo vedle cannabisu i další látky, přičemž alkohol se objevoval nejčastěji. Tento podíl byl v obou zemích přibližně stejný a týkal se zejména týdenních konzumentů, u kterých se zbytky THC v krvi setkávaly s konzumací alkoholu o víkendu.
Limitní hodnota překročena bez skutečného zhoršení
Během decriminalizace byla v České republice dohodnuta konzervativní limitní hodnota 3,5 ng/ml v séru, což odpovídá přibližně 1,75 ng/ml v plné krvi. Že osoby, které jsou již zcela střízlivé, mohou tuto nízkou hodnotu překročit i několik dní později, prokázala další americká studie zveřejněná v roce 2026. Studie se zúčastnilo 190 konzumentů cannabisu, kterým bylo nařízeno vzdát se veškeré konzumace po dobu 48 hodin.
Výsledek je pro právní praxi alarmující: U 43 % účastníků bylo po dvou dnech abstinence stále THC v krvi detekovatelné. 24 % pokusných osob vykazovalo i po 48 hodinách hodnotu přesahující 2 ng/ml v plné krvi. U 5,3 % účastníků byla dokonce naměřena hodnota přesahující 5 ng/ml.
Sollten die THC-Grenzwerte im Straßenverkehr angehoben werden?
Vydavatelé studie zdůraznili, že statická limitní hodnota THC sama o sobě může sloužit pouze velmi omezeně jako indikátor skutečného zhoršení. Z dlouhodobého hlediska je nutný další výzkum, aby se vyvinuly metody, které umožní objektivně a spravedlivě zjistit skutečné zhoršení.
Branchen-Update
News, Analysen und Reportagen — mehrmals im Monat direkt in dein Postfach.
Folge uns
